O medúzách

O medúzách

Co je to medúza?

Je to druhé stádium jejich životního cyklu, které se projevuje jako volně plovoucí forma se zvonem a žahavými rameny. Medúzy mají různý tvar, nejen zvonovitý, ale i zploštělý (nahoře jsou jen mírně vypuklé a dole jen málo vyduté). Horní plocha se nazývá exumbrella a spodní část subumbrella. Ústa jsou umístěna v spodní části. Trávicí dutina se skládá z láčky (trávicí dutina žahavců a žebernatek) a paprsčitě umístěných kanálků, které směřují ven. Na okraji disku jsou smyslové orgány a chapadla, která slouží primárně k pohybu a k uchvacování kořisti. Medúzy představují čtyřstranně souměrné, volně plovoucí a samostatně žijící stadium.

Prvním stádiem medúzy je polyp, který je součástí životního cyklu žahavců. Tělo polypů je většinou válcovité, prodloužené podél osy těla. Polypy jsou zpravidla malé a nenápadné, jsou koloniální nebo žijí jednotlivě, mají jeden tělní otvor a uvnitř těla se nachází relativně tenká vrstva gelové tkáně. Jeho spodní část je buď připevněná k substrátu. Žije-li v koloniích, je připevněná k ostatním polypům. Přední část nese ústní otvor a je obklopený chapadly. U korálnatců (Anthozoa) je polyp jediným životním stadiem. U polypovců (Hydrozoa) se obě stadia střídají. U medúzovců (Scyphozoa) je medúza dominantní a polyp někdy ani není přítomný.

Kde medúzy žijí?

Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známé i hlubinné druhy. Například medúzy z řádu Kalichovek (Stauromedusidae) obývají pouze vody chladných moří na severní polokouli. Oproti nim se liší Talířovka svítivá (Pelagia noctiluca), která naopak žije pouze v teplých vodách. Medúzy vystavené v akváriu, tzv. Talířovky ušaté (Aurelia aurita), obývají zejména evropská moře.

Jak vypadá životní cyklus medúz?

Životní cyklus je formou tzv. rodozměny (metageneze) ve zvláštní podobě – dochází při ní k přechodu od přisedlé formy (vniklé pohlavní cestou) k volně se pohybující (vzniklé nepohlavně). Na dospělém polypu se vytvoří nový jedinec (efyra), který se příčně škrcením oddělí (strobiluje) a doroste do formy medúzy, zvané scyfomedúza (nepohlavní část rozmnožování). Ta z gonád (pohlavních žláz) uvolní do gastrovaskulární soustavy pohlavní buňky a ústním otvorem vypustí do vody vajíčka nebo spermie. K oplození dojde ve vodě a rýhováním vzniká larva (planula), která přisedne a vytvoří se nový polyp.

Jakou stavbu má tělo medúzy?

Tělo, složené z 97 % z vody, bývá zvonovité a poloprůhledného či mléčného vzhledu. Na povrchu se nachází pokožka (epidermis), pod ní mezoglea (tlustá želatinózní vrstva) a zcela uvnitř je gastrovaskulární dutina (trávicí a „cévní“ soustava) s obalem zvaným gastrodermis. Na okrajích zvonu se tyto tři vrstvy spojují. Naspodu zvonu (v místě zvaném subumbrella) se nachází ústní otvor. V mezogleální vrstvě se nachází svalovina umožňující pohyb (vypuzováním vody pod zvonem pomocí svaloviny po obvodě zvonu). Nervová soustava má síťovitou stavbu, u některých druhů se nachází nervový kruh kolem dokola zvonu. K důležitým smyslovým orgánům patří statocysta (orgán sloužící k určování polohy), obvykle i jednoduchá očka umožňující vnímání světla a občas také speciální orgány hmatu.

Životní cyklus medúz

 



Rozšířené hledání


medúzách